Farnost Plzeň - Slovany

V té době patřila Plzeň do diecéze pražské a v Plzni byly jen dvě farnosti. Naše Farnost u Panny Marie Růžencové (později Plzeň-Slovany) a Farnost u sv. Bartoloměje, kde již farní charita také pracovala. V roce 1993 byla založena Plzeňská diecéze a Vikariát Plzeň-město se postupně rozdělil do sedmi římskokatolických farností: Plzeň-Bory, Plzeň-Litice, Plzeň-Lobzy, Plzeň-Severní předměstí, Plzeň-Slovany, Plzeň-Západ a Plzeň u katedrály sv. Bartoloměje.

Upřesnili jsme si poslání a činnost, kterou by měla naše farní charita vykonávat. Měli bychom vytvořit společenství, které by pomáhalo potřebným lidem v okruhu naší farnosti. Vycházeli jsme z toho, že město Plzeň je příliš veliké na to, aby zde mohlo jedno charitní společenství dobře sloužit. Ideální by bylo, kdyby v různých farnostech města taková společenství existovala a navzájem spolupracovala.

Aby se do charitní činnosti zapojilo hned zpočátku více farníků, nechali jsme podle rady P.Antonína vytisknout přihlášky, kde by každý, kdo má o tuto práci zájem, mohl napsat, jakou činností chce a může práci charity podporovat. Byla možnost podpory finanční (pravidelná nebo příležitostná), aktivní spolupráce nebo podpora modlitbou. Asi 120 farníků tuto přihlášku vyplnilo a tím jsme získali základní okruh pracovníků naší charity, ke kterým jsme se začali obracet.

Každé společenství, aby mohlo dobře fungovat, potřebuje ke své práci pevný bod (místo a čas), kde se bude pravidelně scházet a alespoň minimální finanční prostředky. Zpočátku jsme se scházeli po večerní mši sv. na lavičce před kostelem (bylo ještě teplo), ale mysleli jsme na přicházející zimu a hledali jsme útočiště pod střechou. Vlastní bytové prostory až do dnešních dnů nemáme, ale využili jsme nabídku našich dominikánských Otců, kteří se po roce 1989 opět do naší farnosti vrátili, a scházíme se každé úterý od 17 do 19 hodin v přízemní místnosti dominikánského konventu. Stanovili jsme také, opět podle rady P. Antonína, pravidelný den v měsíci, kdy mohou farníci na charitu přispívat. Tyto příspěvky jmenovitě zaznamenáváme, pokud dárce nechce zůstat anonymní a v případě žádosti dárce poskytujeme mu na konci roku potvrzení o daru charitní organizaci pro odečet daně. Tento pravidelný příjem z darů farníků, nám poskytuje nejen prostředky pro pomoc potřebným v našem okolí, ale umožňuje i přispívat na mnoho charitních akcí v našem městě, v naší republice i ve světě.

V roce 1992 byl P. Antonín Hýža, který později vstoupil do dominikánského řádu a přijal jméno Rosarius, přeložen v rámci Plzně do farnosti sv. Bartoloměje (později Plzeň-Bory) a vedení naší farnosti se vrátilo do rukou dominikánského řádu, který kostel i klášter na počátku 20. století postavil. S Otci dominikány má naše charita velmi dobré vztahy. Všechny akce, které pořádáme, můžeme jejich prostřednictvím zveřejnit při ohláškách po mši sv. a hodně činností podnikáme společně. S P. Antonínem Hýžou, pokud žil, jsme ale udržovali i dále kontakty.

V roce 1992 nahradil pana ing. Kvasničku, který nás vedl v dobách těžkých začátků a který nemohl vedení charity z osobních důvodů dále vykonávat, pan MUDr. Josef Lejsal. Jeho zásluhou bylo, že dal našim schůzkám i našemu konání v průběhu roku určitý řád.

Nápadem pana doktora Lejsala, který uvedl prakticky ve skutek, je i malá charitní nástěnka, umístěná na viditelném místě, kde informujeme farníky o našich akcích a kde je umístěna i schránka na případné žádosti o pomoc. V září roku 1994 požádal pan doktor Lejsal ze zdravotních důvodů o uvolnění z vedení charity a úlohu jednatele našeho společenství převzala Ing. Marta Říhová, nyní provdaná Ovsjannikova.

Farní charita u Panny Marie Růžencové nemá právní subjektivitu, je pouze částí Městské charity Plzeň.

Na úterních schůzkách farní charity se pravidelně schází asi 4 farníci a další přicházejí občas podle potřeby. Z původních členů bohužel již mnoho odešlo na věčnost. Naštěstí se našli další ochotní farníci, takže naše farní charita může pracovat dále.

Činnost Farní charity v minulosti:

• provozování charitního šatníku do r. 1999
• návštěvy v domově důchodců v Plzni na Borech do r. 1996
• pravidelné pořádání podvečerů poezie křesť. spisovatelů a básníků do r. 2002
• pravidelné svolávání modlitebních shromáždění na konkrétní úmysl do r. 2020
• uspořádání 3 - 4 poutí ročně (celostátních i do blízkého pohraničí) do r. 2017

Místa, která jsme na svých poutích navštívili:

Rok 1993: 

• Lomeček u Vodňan, Skočice, Nepomuk (v rámci roku sv. Jana Nep.)
• Mariazell (Rakousko)- mariánské poutní místo

Rok 1994:

Rok 1995:

• Želiv, Milevsko (premonstrátské kláštery), Klokoty
• Sázava (v rámci roku sv. Prokopa), Chotouň, Praha
• Teplá (premonstrátský klášter), Mar. Lázně

Rok 1996: 

• Kroměříž, Velehrad (v rámci roku sv. Cyrila a Metoděje), Hostýn
• Osek, Bohosudov, Dolní Ročov

Rok 1997:

• Praha (návštěva sv. Otce Jana Pavla II.)
• Jablonné v Podještědí, Filipov
• Libice, Levý Hradec, Břevnov (v rámci roku sv. Vojtěcha)

Rok 1998: 

• Římov, Hořice (pašijové hry), Kájov
• Hradec Králové (v rámci roku Sv. Ducha), Čelákovice, Stará Boleslav

Rok 1999: 

• Wambierzyce, Klodzko (Polsko), Králíky
• Nicov, Lomeček u Vodňan, Albrechtice
• Teplá, Mar. Lázně

Rok 2000: 

• Bílá Voda, Rejvíz, Zlaté Hory
• Křemešník (v rámci roku sv. Trojice), Nová Říše, Telč

Rok 2001: 

• Broumov
• Teplá
• Praha

Rok 2002: 

• Waldsassen (Německo), Loreta u Chebu
• Lomeček u Vodňan, Strašín, Sušice
• Mešno u Rokycan

Rok 2003: 

• Uherský Brod, Provodov, Velehrad, Zel. Hora u Žďáru/Sázavou
• Loučim, Neukirchen b. Heiligen Blut (Německo)

Rok 2004:

• Bečov nad Teplou, klášter Chotěšov
• Klášter trapistů v Novém Dvoře u Toužimi

Rok 2005: 

• Pasov (Rakousko) u příležitosti odlití zvonu pro náš kostel

Rok 2006: 

• Hejnice u Frýdlantu

Rok 2007: 

• Manětín, Rabštejn nad Střelou, Kralovice
• Stará Boleslav, Jabkenice
• Svatá Hora u Příbrami, Zaječov

Rok 2008:

• Svatá Hora u Příbrami, Zaječov

Rok 2009:

• Stará Boleslav u příležitosti návštěvy sv. Otce Benedikta XVI.
• Svatá Hora u Příbrami, Zaječov

Rok 2010: 

• Svatá Hora u Příbrami, Zaječov

Rok 2011: 

• Prachatice, Libín, Lomec u Vodňan

Rok 2013:

• Vyšší Brod, Kájov, České Budějovice

Rok 2014: 

• Svatá Hora u Příbrami, Zaječov

Rok 2015: 

• Jablonné v Podještědí

Rok 2017: 

• Svatá Hora u Příbrami, Zaječov

Na těchto poutích nás většinou doprovázel některý z duchovních Otců a vyvrcholením pouti byla vždy mše sv. v cíli naší cesty. V současné době bohužel už tyto pouti nekonáme, protože se výrazně zvýšila cena jízdného objednaným autobusem a mnoho farníků, kteří s námi jezdili, buď nechodí, nebo jsou na věčnosti. 

Činnosti provozované i v současné době:

• Pravidelně jezdíme na pouť na Planiny u Nebílovského Borku do kaple sv. Vojtěcha
• Pravidelná účast na křížové cestě v Památníku obětem zla na Hrušků zahradě v Plzni-Doudlevcích v postní době
• Návštěvy v domově sv. Alžběty v Hlavanově ulici v Plzni.
• Návštěvy v domově sv. Aloise v Hradištské ulici v Plzni.
• Návštěvy v domově sv. Zity ve Sladkovského ulici v Plzni.
• Návštěvy klientů v Hospici sv. Lazara v Plzni.
• Pravidelný kontakt s dětmi z OŠ, ZŠ a MŠ ve Skvrňanech.
• Aktivní účast na každoroční Tříkrálové sbírce od r. 2001.
• Uspořádání přednášek s diapozitivy 1x měsíčně v rámci Čaje o třetí.
• V rámci projektu Adopce na dálku přispíváme od roku 1995 na vzdělání dětem v Litvě a od roku 2004 v Bolívii.

Finanční pomoc z darů farníků

Naši farníci nám pravidelně přispívají každou poslední neděli v měsíci. Asi třetinu těchto peněz odvádíme Městské charitě Plzeň, čímž podporujeme provoz jejích charitních zařízení na území Plzně. Další asi třetinu financí posíláme na charitní díla doma i ve světě. Poslední třetinu financí využíváme pro akce v okruhu naší farnosti a Plzně.

Od roku 2014 vydává naše farní charita alespoň 1x v roce občasník nazvaný Zpravodaj Farní charity u Panny Marie Růžencové. V tomto časopisu skládáme účty našim farníkům z jejich příspěvků a informujeme je o akcích naší farní charity. Je archivován na internetových stránkách plzeňských dominikánů.

Toto je v kostce historie Farní charity u Panny Marie Růžencové v Plzni. Pokud jsme vykonali něco dobrého pro své bližní, musíme za to především děkovat Bohu, že požehnal našemu snažení a dále všem, kteří nám v tomto díle pomáhají, ať již aktivní prací, finančně nebo modlitbou.

Sepsala: Marta Ovsjannikova

P. S.

V roce 2024 jsem požádala ze zdravotních důvodů o uvolnění z funkce jednatelky Farní charity u Panny Marie Růžencové, kterou jsem zastávala 30 let. Byla jsem moc ráda, že paní Martina Lafatová souhlasila s tím, že v této práci bude pokračovat. Od 2. února 2025 je paní Martina Lafatová jmenovaná jednatelkou Farní charity u Panny Marie Růžencové v Plzni.